Projekt s názvem ,,100 let republiky“ se na naší škole konal 26.10. 2018. Ten den jsme měli všichni dojít v barvách trikolóry. Členové žákovského parlamentu z každé třídy si vylosovali určitý rok a na tohle téma následně celá třída připravila krátké představení. Témata byla taková: prezidenti, roky 1968, 1918, 1948, 1938, 1989 a 1945. My, deváťáci, jsme dostali rok 1945.Součástí projektu bylo i zapojení školy do projektu ČESKÝ DEN S ČESKÝMI VLAJKAMI.
První hodinu se vytvářela vlajka, na ni jsme poté přilepili lístečky, na které jsme měli napsat to, jak si představujeme pomoc druhým. Pak ještě žák osmé třídy, Filip Guldan, přednesl svůj referát ,,Vznik Československa“ do rozhlasu. Ráda bych Vás zasvětila do celého průběhu hodiny, ale pravdou je, že jsem mezitím byla s dvěma mými spolužáky a již zmíněným Filipem venku, kde kluci na plot malovali trikolóru, a já psala nápisy ,,100 let“, ,,1918 28. říjen 2018“ a zase ,,100 let“. (Na výsledek se můžete kouknout kdykoliv, protože je hned po boku naší školy za bránou.)
Po veškerých přípravách, jež zabraly více jak jednu hodinu, co byla původně naplánována, jsme se šli fotit do haly, kde nás učitelé seskupili do tří řad podle barev našich triček a celé to zdokumentovali fotografií. Seskupili jsme se tak, že jsme vytvořili vlajku naší republiky.
Zbývalo pár minut do začátku představení třetí třídy s tématem ,,prezidenti“ a celá naše třída se převlékala do kostýmů. Přinesla jsem rudou stužku, takže jsme si s holkami navzájem udělaly copy a klukům jsme vypůjčenými obvazy ze školní lékárničky obvázaly čela, ruce, nohy, zkrátka všechno, ale naši fantazii utnul fakt, že obvazy došly.
Všechna představení byla pěkně zorganizovaná, doplněná skoro až dobovými kostýmy, obohacená fakty, ale odlehčená humorem. Prezentace projektu se konala v hale školy za účastí veřejnosti a pana starosty.
Naše představení spočívalo v tom, že mělo být uděláno jako vzpomínky na rok 1945, které si u ohýnku vypráví páry v roce 1950. Konec války, pražské povstání, boj o Český rozhlas a měnová reforma. To všechno jsme tam měli tak nějak amatérsky zakomponované. Naše představení každopádně nakonec vypadalo dost zmateně. Stále se tam točilo hodinami, předával se mikrofon, ale i přesto jsme sklidili pěkný potlesk a s úsměvem se posadili zpátky do hlediště.
Vrcholem celého dne však bylo pouštění modrých, červených a bílých balónků s našimi přáními přivázanými k nim. Za zvuku Vltavy od Bedřicha Smetany se naše balónky vznášely vzhůru až nám úplně zmizely z dohledu. Následně kluci s drobnou pomocí zasázeli v obci Nikolčice lípu a je docela dost možné, že až budeme dospělí a půjdeme se svými dětmi právě kolem té samé lípy, povyprávíme jim vzpomínku právě na tenhle den.
Na den, kdy jsme slavili sté výročí vzniku Československa. NA den , který se nám moc líbil a byl pro nás velmi podnětný a zajímavý.
V závěru děkujeme paní ředitelce, učitelům a bývalému panu starostovi za realizaci tohoto pěkného projektu.
Lucie Rabovská , žákyně 9. Roč.
